Discgolfová sezona 2015 aneb Kyslíkovo hodnocení "velkých" turnajů (2/2)
- Jirka Kyslík
- 6. 1. 2016
- Minut čtení: 5
Přinášíme druhou část Kyslíkova hodnocení uplynulé sezony! Kdo ještě nečetl první část o ligových turnajích, najde ji zde! Tentokrát se Kyslík zaměřuje na české neligové turnaje a na zahraniční akce, které v roce 2015 s Evčou objezdili. Pro přehled uvádíme ještě metodiku hodnocení, zveřejněnou již v první části. (MC)
U dvoudenních turnajů, jejichž výčet následuje, subjektivně zhodnotím školní známkou (1 až 5) hřiště i turnaj jako takový. V hodnocení hřiště se neodrazí ani kvalita výhozišť ani jak bylo či nebylo připraveno. Hodnotím jen layout kurzu jako takového. Zkrátka jak se mi hřiště líbilo. V hodnocení turnaje zahrnu vše dohromady, jak moc se mi turnaj líbil či nelíbil. Přidám svou nejoblíbenější jamku z turnaje, přičemž obvykle preferuji úzké lesní tunely anebo jamky, kde házíme s kopce dolů.
Víkendové neligové turnaje
Ve Veselí se pro extrémní sucho a riziko požárů nemohlo sekat a tak byl turnaj přesunutý na nově postavenou pevnou osmnáctku do Budišova nad Budišovkou, kde hráči nalezli zázemí v kempu. Budišovské hřiště je povedené, byť dosud není v seznamu na discgolf.cz. Nezapomenutelných minus 11 na něm zahrál v jednom kole Mára Fojtík z pořádajícího klubu D.U.B.hill Odry! Já byl celkově 4 hody nad parem a všechny tři disky jsem z rybníku vylovil, takže spokojenost. Evička po zbytečně zkaženém prvním kole zahrála další kola dobře, navíc i finále které hrála mimo soutěž.
Nejhezčí jamka: # 15 – 171 metrů do kopce mezi stromy, par 4 je výzvou
Hodnocení hřiště: 1-2
Hodnocení turnaje: 2
Skvěle vymyšlený formát túry rozdělil zemi do 7 skupin pro spoustu rozvojových turnajů a nejlepší hráči České a Moravské konference se utkali v superfinále v novém zámeckém discgolfparku uprostřed republiky. Hřiště je ve spodních částech moc hezké, jamky na horní louce se mi zdají poněkud fádní. Krásný byl čtyřpar s košem posunutým na ostrůvek (č. 9).
Příjemným zpestřením bylo zařazení jamkovky a driving contestu, s nimiž jsme se setkali poprvé. Nesouhlasím však s bodováním, které stavělo na stejnou úroveň se skórem za 18 jamek deset bodovaných pokusů v putting contestu i výsledek nejdelšího ze tří soutěžních hodů do dálky. Rovněž bych příště uvítal rozdělení dovednostních soutěží na dvě části prováděné zároveň – někteří letos museli putovat již za tmy.
Královský pohár vyhrál tým Čech, který jsme s Evičkou reprezentovali. Hurá! Navíc mě potěšil výsledek obou soutěžních kol z klasického formátu – oba pod par.
Nejhezčí jamka: #3 – 103 metrů dlouhý tunel mezi stromy, par 3
Hodnocení hřiště: 1-2
Hodnocení turnaje: 2
„Zahraniční“ turnaje
Největší český turnaj roku zařazený do Euro Tour. Obrovská motivace pro první půlku sezóny. Včasným přihlášením jsme se bez problémů dostali na playlist a prožili nervozitu na prvním výhozišti, když se ozvalo: „Please welcome, from the Czech Republic…“ V mém případě o deset sekund později začal Jenda s ostatními spottery hledat můj disk v „džihádu“ napravo. :)
Super byl formát turnaje – každý den jedno kolo, i když to pro mě znamenalo opravdu brzké vstávání. Hřiště bylo krásně nachystané, byť pro mě příliš dlouhé a trochu jednotvárné – na většině jamek byl potřeba dlouhý rovný hod stáčející se mírně vpravo, levákům a forhendistům to jistě nevadilo.
Krásné a poučné bylo sledování hry prvních flightů. A výborně zahrál slovenský Mišo Kúdela, který až třetím kolem vypadl z elitní patnáctky. V Openu vyhrál KJ a v ženách Natalie. Já byl se svou hrou i výkony spokojený. A navíc mě při pohledu na skóre napadá, že není důležité vyhrát, ale porazit Tomáše Redlicha (já 217 hodů, Tomáš 218), což už se mi ale dlouho nepodařilo a Tomášovi to přeju.
Letos se Konopiště stane i světovým centrem v rámci DGWT, ale mluví se o tom, že i čeští hráči si na něm zahrají samostatný ligový turnaj.
Videa z turnaje: 1. část finále, 2. část finále
Nejhezčí jamka: # 9 – 288 metrů z kopce, par 4
Hodnocení hřiště: 1-2
Hodnocení turnaje: 1
První slovenská zkušenost, ze které jsem si odvezl (kromě ztracených brýlí) samá pozitiva. Sice dlouhá cesta, ale dobré jídlo, ubytování a moc hezký turnaj. Zajímavé a rozmanité hřiště, řada košů byla na jamkách schovaná za přírodními překážkami. Díky výbornému prvnímu kolu jsem šel ve flightu s jednou z nejlepších evropských žen, vítězkou Konopiště Open, Natalií Holloköi ze Švýcarska, se kterou je jednoduše radost si zahrát. Ve třetím kole jsem hrál s Kubou Knápkem, který trefoval koš i z dvaceti metrů a zasloužil si finále. V tom se mi jako caddymu Evičky nelíbil formát, protože 5 nejlepších Openů a 4 ženy se sešli ve společném devítičlenném flightu. Díky tomu finále trvalo snad věčnost a z mého pohledu postrádalo na atraktivitě. Ale jinak super turnaj.
Nejhezčí jamka: finálová # 1 – vyhazuje se ze zámecké věže
Hodnocení hřiště: 1
Hodnocení turnaje: 1-
Náš druhý turnaj série Euro tour, tentokrát v Rakousku. Výjimečnost hřiště je v prostředí, ve kterém se nachází. Úzké serpentiny nás dovedly ke zvlněným loukám a lesům a já si hřiště na první pohled zamiloval. Rovných úseků je na něm pramálo, většinou se hraje s převýšením nebo alespoň s náklonem svahu. Díky tomu je umění zahrát celé kolo bez rolování disku, spíš je otázka kolikrát se tak stane. Měli jsme štěstí na krásné letní počasí, v loňském roce se například díky počasí dalo odehrát jen jedno kolo, ve kterém skončil na skvělém 2. místě Kryštof Novák.
Hřiště pěkně popsal Míla. Oproti klasickému je pro turnaj přísnější – díky tomu jen pět nejlepších hráčů v celkovém skóre zahrálo pod par. Zajímavé parametry mají zdejší výhoziště, které leckde dosahují jen asi poloviny šířky těch, co známe z českých hřišť. Naproti tomu jsou dostatečně dlouhé – mnohem delší než u nás – a tak umožňují bezproblémový rozběh. Zatímco u domácích hřišť skoro všichni bojujeme s tím, aby nám vyšel nákrok na (často na vyvýšené) výhoziště, tady jsme se rozbíhali bez problémů a menší šířka nám vůbec nevadila.
V prvním kole jsem měl skvělý flight. Spoluhráčem mi byl místní junior, výborná Katharina Gusenbauer a hlavně výborný švédský bombarďák Andreas Dackander. Snažil jsem se od Andrease (který turnaj pro obnovené zranění zad nedohrál) okoukat do nejvíc a podařilo se mi být jen o 4 hody za ním. To znamenalo jen jeden hod nad parem a můj nejvyšší rating za kolo – 967!
Na druhé kolo jsem dostal již parťáky ze své kategorie Advanced. Německý „rastaman“ a pozdější vítěz Jesse Hawkins, maďarský sympaťák Róbert Furka a místní Wolfgang Aichinger. Hned na první jamce na ostrov (č. 5) jsme zaznamenali birdie frame a zacinkali si. Já hrál stejně jako ráno skvělý golf a s výsledkem tři hody nad parem jsem končil den s těžko uvěřitelným výsledkem. Ve své kategorii jsem vedl!
V neděli jsem trochu více bojoval s větrem a především s vlastní hlavou. Ve třetím kole jsem nadělal více chyb a zahrál za stále pěkných plus 6. Do finále jsem vstupoval z druhé pozice a i přes podporu Greplíka jsem v něm jednoduše vyhořel. Nicméně finálová zkušenost je nenahraditelná. Celkově můžu být s turnajem maximálně spokojený, dělená pátá příčka je mým nejlepším výsledkem, navíc v dobré konkurenci. Nezapomenutelný zážitek! Evička se také probojovala do finále a skončila čtvrtá mezi Advanced Women.
Nejhezčí jamka: # 8 – 136 metrů do kopce skrz les, se štěstím po úzké lesní cestě, par 4
Hodnocení hřiště: 1*
Hodnocení turnaje: 1
Těším se na discgolfovou sezónu 2016. Ať to lítá!
Comments