Recenze hřiště - DG Park Mertovy sady
- Matynen
- 23. 3. 2015
- Minut čtení: 3
Dne 17. 2. 2015 jsem se vydal okusit další, pro mne nové hřiště - Mertovy sady v Jindřichově Hradci. Už při příjezdu na místo jsem byl potěšen, protože jsem se cítil skoro jako doma v Kolíně - dost stromů a řeka :) Je pravdou, že Nežárka není bezprostřední nebezpečí, ale vzhledem k poloze hřiště do mírného svahu je koupání reálné :) Park samotný je tvořen vzrostlými stromy a je protkán pavučinou cestiček pro pěší. Také skrz něj vede několik silniček, ale provoz naštěstí není nijak vysoký. V blízkosti parku je historické centrum kde je rozhodně co k vidění a navíc se tam dá i dobře najíst :)
Před samotným představením jamek ještě malé shrnutí OB (mimo hřiště) - silnice a samozřejmě také voda…

Teď už k samotným jamkám: jednička je 51 metrový trojpar, cestu ke koši trochu cloní vzrostlý strom, ale dostat se první ranou do puttovatelné vzdálenosti není žádný větší problém.

Dvojka je lehce do kopečka 77 metrů, v cestě dost stromů, a navíc když vám disk hodně zatočí vlevo, nebo spadne na hranu a může se stát, že zkusíte teplotu vody.
Trojka 90 metrů, par 4... A musím říct, že je opravdu pekelná. Cesty k jamce jsou v zásadě dvě, přímý směr ke koši který cloní spousta stromů a najít cestu je obtížné i v zimě když jsou bez listí, na jaře či v létě si to neumím představit vůbec, a nebo hrát rovně před sebe kde je uzounký tunel kterým se dá dostat na volnější prostor. Dle typických značek na stromech to ale není vůbec jednoduché. Po mé návštěvě jsem se dozvěděl, že na této jamce se hraje mandatory a to kolem stromu s provázkem, a to znamená jediné, vždy volit cestu č.2 – tunelem (mám přislíbeno, že tato povinnost se v brzké době objeví na infu k příslušné jamce).
Čtvrtá jamka, 60 metrů mírně do kopečka, v přímém směru urostlý strom a napravo táhlý pás menších stromků. Hrát trojku by ale měla být povinnost.
Pátá jamka opět mezi stromy 65 metrů. Birdie rozhodně není vyloučené…
Na šestce to je dost podobné, jediné větší úskalí bych viděl v silnici, která vede jen pár metrů za košem, takže pozor na OB, případně na auta.
Jamka č.7, 101 metrů, par 4. a navíc je to z kopce :) Na pravé straně silnice, na levé vzdálená voda, uprostřed stromy. Co víc může člověk chtít... Ale nebojte, cesta je :) Mně se povedlo hrát tam tři kola po sobě birdie. Pro někoho kdo hází daleko a navíc přesně není vyloučená ani dvojka.

Osmá jamka a její záludnost hned pár metrů před výhozištěm, a sice mando úzkou mezírkou mezi stromy (tak to alespoň bylo myšleno, teď je místo jednoho z obávaných stromů pouze pařez). A tak tato povinnost už nejde splnit - není platná a celou jámu to výrazně ulehčuje.

A už jsme ve finále, vlastně tedy u jamky č. 9, 61 metrů dolů z kopečka. Když netrefíte strom, měla by z toho být dvojčička :) A jak mě místní borci ujistili tak několikrát cinkli diskem o koš již prvním hodem.
Tak a je to celé, teď ještě hřiště nějak zhodnotit. V zimě je určitě jednodušší než v létě, ale které vlastně ne :) Teď vážně, rozhodně patří k těm nejhezčím, co jsem zatím navštívil (moc jich tedy nebylo), rozhodně umí potrápit a nic člověku neodpustí. Začátečník by se na něm mohl poměrně trápit, takže bych ho doporučil spíš trošku zkušenějším hráčům, kteří se dokážou vypořádat s hrou mezi stromy.
Jirka “Edwin” Matyáš
Velké díky patří jindřichohradeckým playerům, kteří ochotně poskytli obrazový materiál.
Comments