Latitude 64 Vesec Open Letní očima Hirva Ivonena
Víkend plný discgolfu pro mě začal již ve čtvrtek. Po úspěšném vyškemrání dovolené jsem vyrazil na liberecký Vesec. Plán zněl jasně. Pořádně si ve čtvrtek projít "malou" devítku. V pátek zkusit něco urvat v Hunters Games a testnout, co půjde na dlouhé druhé půlce. Prvním úspěchem bylo, že se mi podařilo bez navigace dojet, aniž bych bloudil nebo najel na dálnici. Celou cestu pršelo. Naštěstí přestalo hned, jak jsem dorazil, takže nic nebránilo vzít bag a hurá na kurz.
Malá Vesecká devítka je zajímavá. Na každé jamce lze zahrát birdie. Po cca čtyřech hodinách discgolfu a vysokohorské turistiky jsem vyrazil k turnajovému centru. Zabydlet se, usušit urousané nohavice a vylít vodu z bot. Díky protekci jsem dostal samostatný pokoj s vlastní matrací. Pravda, někdo by mohl namítat, že místnost, která je ze dvou stran prosklená směrem k bruslařskému oválu a třetí skleněná stěna, je dělící s registrační místností, není nic moc exkluzivního, ale vlastní pokoj je vlastní pokoj.
PÁTEK - HUNTERS GAMES
V pátek jsem vyrazil testovat na dlouhé jamky. S některými jsem již měl tu čest z loňského podzimu. Přesto mi bylo jasné, že ani díky dostatečně overstable vybavení to především v protivětru nebude žádná sranda. Hledat disky, které ulétly směrem ze sjezdovky, nebyl žádný med a vysokohorská turistika začínala mít nad disgolfem celkem navrch.
Po dobrém obědě byly na programu Hunters Games. Konkrétně první disciplína Putting duel. V prvním kole jsem měl začínajícího discgolfistu, takže formalita. Ovšem v nemilosrdně nalosovaném turnajovém pavouku mě následně čekal vítěz duelu Lukašíček vs Pačes. V bitvě šampionů byl nakonec úspěšnější Lukáš. Měl jsem výhodu prvního výběru vzdálenosti. Bylo mi jasné, že nemá cenu vybírat nic moc daleko. Vybral jsem distance, kde jsem věřil, že jsem schopen dát pět z pěti. Taktika se osvědčila a já se díky jedinému disku, který Lukáš nedal, ujal vedení. To však netrvalo dlouho, protože na "Lukášovu vzdálenost" jsem měl dojem, že budu potřebovat drivery. Srovnáno. Třetí kolo mi vyšlo dle stejného scénáře jako první. Ovšem v odvetě jsem tentokrát ukázal lepší mušku a po vítězství 3:1 jsem šel dál. No, a když už člověk vyřadí takového šampiona, tak už si tak nějak věří. S následným rakouským soupeřem jsem zvrátil nepříznivý vývoj a v posledním kole proti Jácovi jsem dvakrát ustál tlak, kdy jsem "musel" dát a vítězství v první disciplíně bylo na světě. Lukáše prohra nemrzela dlouho. Los mě s ním svedl dohromady i v prvním kole technického CTP duelu, kde mi porážku oplatil. Škoda - vedl jsem 2:1. V distanci jsem dle očekávání neměl moc nárok nemluvě o tom, že jsem postrádal jeden z dvojice mých nejdelších disků, který skončil již před touto disciplínou kdesi v křovinatém OB daleko za silnicí, kde zřejmě leží dodnes. Něco kolem 95 metrů stačilo tuším na sedmé místo.
To v klasickém CTP na jedničce jsem větřil šanci. Každý měl jediný pokus. Můj Stalker vykroužil elegantní hyzer a přistál cca tři metry od koše. Leč Lukáš a Pačes se trefili ještě lépe. Tím byl příděl her pro pátek vyčerpán. Dostatek světla dával možnost okouknout neprobádaná zákoutí dlouhé devítky. Vyrazil jsem s Lukášem v rámci vzájemné výhodnosti. Já mám možnost se něco přiučit a spoter se nám hodí oběma. Lukášovi proto, že hází daleko a mě, že jsem v křoví často. Každopádně jsem udělat pro přípravu na turnaj co šlo.
SOBOTA
První kolo bylo spíš ve znamení spolehlivosti. Ke spokojenosti chyběla puttovací jistota, kdy jsem se připravil asi o tři hody. Ale 63 jsem bral jako solidní základ. Do vedení šel Lukáš s famózním skóre 52. Druhý Pačes s 60. Dál pak byla tlačenice. Sedm hráčů se skóre 63-64. Do druhého kola jsem šel s prvním flightem. Kolo pro mě vyznělo v podobném duchu jako to první a skóre 65 znamenalo propad pořadím na dělené osmé místo.
Večer proběhly poslední disciplíny Hunters games. Ve speed puttingu jsem nebyl dost speed , a sedmkrát cinkající řetězy ve třiceti vteřinách mě řadily někam na páté místo. Kulomet Erik jich tam stihl dopravit skoro dvakrát tolik. V klasickém Putting contestu jsem se držel na mě celkem dlouho. O tuto dílčí trofej nakonec svedl velký boj Kuba Čech a to tak že úspěšně. Velkým překvapením bylo i to, že posledním konkurentem nebylo žádné z očekávaných velkých jmen (Dany, Lukáš Pačes..) ale zástupce tuším, že z Brna Konop.
Večer jsme si pak zpestřili jakousi Jarčinou stolní hrou ( btw. její výkon mezi ženami a odstup od konkurence byl famózní), ve které se mi vždy podařilo úspěšně přijít o všechny peníze, nechat se okrást bandity, prodat do otroctví a tak podobně.
NEDĚLE
Nedělní ráno. Třetí flight. Raketový začátek na jamkách krátké devítky. Putty lepí. Cítím šanci na finále. Ta však na následných dlouhých jamkám bere za své. Páchám hrozné věci a teprve na konci po návratu na krátké jamky se "vzpamatuji" z noční můry a končím ve stylu v němž jsem začal. Skóre 65 je však zklamáním když si vezmu, že na malé devítce jsem zahrál za 23. To je -6. Pouhý hod za rekordem vesecké devítky. Co se dá dělat. V konečném účtování jsem osmý. Upřímně jsem poněkud zklamán. Finále jsem uhrát měl, leč na kdyby se nehraje, tak snad se mi povede získané zkušenosti aplikovat na podzimním Áčku.
ZÁVĚREČNÉ RESUMÉ
Osmé místo v turnaji. Placka za putting duel. V součtu překvapivě druhé místo v Hunters Games za Lukašíčkem a před Jácou. Jeden disk ztracený, dva přikoupené. A asi dvacet najetých kilometrů navíc jako daň za špatné odbočení v Jičíně na zpáteční cestě a nechuť se vracet s tím, že se na správnou trasu už určitě za chvíli napojím.
by Ivonen
