top of page

Jirka Matynen: Jak jsem byl na Czech Open 2013.

Všechno začalo logistickým šílenstvím. Nejdříve jsem chtěl jet autem, pak jsem zjistil, že ho mít nebudu, a tak jsem na netu vyhledával nejlepší vlaky, tramvaje, abych zjistil, že můžu jet s ostatními. Načež když jsme se domluvil, tak jsem zjistil že budu mít auto k dispozici... No prostě peklo. Ale k věci...


SOBOTA

Je 7.15 a já vystupuju u Ladronky,venku je asi 6° a prší, já netuším kam jít, tak naslepo volím směr. Jak se ukázalo tak špatně, ale procházka od televizní věže také měla něco do sebe. Alespoň jsem se zahřál. Kolem 7.45 jsem na místě stejně tak jako dalších 54 hráčů a hráček. Někteří se choulí pod deštníky, jiní puttují. Známí se zdraví, probírají co je nového, diskutují o hřišti, nadávají na počasí. Na mítinku proběhlo tradiční seznámení se hřištěm, vymezení OB zón, rozlosování, rozdání mapek.


Začínám na jamce č. 1, sotva jí podle mapky najdu a seznámím se se soupeři a už zní 2 minuty. A já si nemůžu už ani cvičně hodit - to naštve. Najednou je odpískáno a jde se na věc. První hod se mi docela vydařil, ty ostatní už méně, ale nakonec řetězy zacinkaly a jde se na 2. Disky létají, vítr fouká, cinkají řetězy, prší - občas pro zpestření člověk trefí strom, trefí křoví, hledá disky, ztrácí je - nachází, ale úplně cizí. A stále prší. Najednou je před námi 18tka. Děkujeme si za hru, dohazujeme poslední putt a jdeme odevzdat už dost provlhlé skórkarty… Ty 3 hodiny utekli jako nic. Pauza na oběd, kterou vyplní posezení v hospůdce, dýňová polévka, svařáček a pokec s ostatními Plováky i konkurencí z Domini insulae .


Obědová pauza skončila a nás čeká nepříjemné zjištění. Venku je pořád zima a pořád prší. Najednou vidím známé tváře kolínského DISCOGolfu v roli fanoušků, caddíků a Kubiců. Rozlosování a příjemné zjištění, že do druhého flightu jdu s Kubou Čechem. Takže aspoň pokecáme.


Nastupujeme na jámě č. 10, par 5. Hraju jí za 10 ani nevím jak. Kuba je na tom dost podobně. Postupujeme po hřišti, kecáme a ani si skoro nestihneme všimnout, že už neprší. Najednou je park plný pejskařů, běžců a občas se najde i nějaký divák. Na 15 beru do ruky vypůjčenou Katanu, házím backhand - přervávám ji vpravo, vítr také nepomohl a disk mizí v křoví. Zkouším hledat, ale po 3 minutách vzdávám a pomalu jí oplakávám. No, nakonec na tomto čtyřhru z toho byla 8. Ale i takový je život discgolfisty. Na jedné jámě hází kolega svého Goblina do křoví, hledá a místo něj nachází Surge SS. A světe div se, komu patří? Petra Špiková DGC Plováci. Víc jak půl hřiště je za námi a mě odchází můj caddy. Jde se ohřát do kina. Pár posledních jamek, zpoza mraků vylézá slunce, aby mohlo elegantně zapadnout. Pak sčítání skóre a já zjišťuju, že jsem o ránu lepší než v prvním kole.


Po cestě k autu ještě zkusím vlézt do křoví - co kdyby. A PO 30 VTEŘINÁCH UŽ DRŽÍM KATANU V RUCE! Další 2 minuty se snažím vymotat z trní. Pak už jen cesta přes celou Prahu k příbuzenstvu do azylu. Horký čaj, večeře, burčák, víno. A spánek. Hodně spánku!


NEDĚLE

Ráno kouknu na počasí, dávám si snídani, koukám na hodinky a zjišťuju, že asi nestihnu začátek. Volám Mílu, ten to ale nebere. Řítím se Prahou, parkuju, běžím. Volá Míla, ještě to nezačalo - uf! Zpomaluju do chůze a sotva popadám dech. Přicházím na mítink, kývám na ostatní a pobaveně sleduju scénku. Řeknu jen, že šlo o drobnou debatu ohledně kouření během turnaje.

Začíná 3. kolo a také začíná pršet. Jdu opět na 10. Tentokrát jí hraju za 8. Jdeme ve třech, neboť jeden nedorazil. Dnes se docela daří a mám ze hry dobrý pocit. Ani se nestačím rozkoukat a je tu konec. Další zlepšení o hod..

Končím hru se skóre 83,82,81. S 246 si plním svůj osobní cíl. Dostat se pod 250.


Nastupuje únava a dává se do mě zima, nejraději bych na finále nečekal. Horké kafe mě však přesvědčí a já sleduju úplně jinou ligu. Některé hody jsou mimo mé chápání, ta koordinace, přesnost. Super podívaná!

Ve finále si své vedení udržel Nowik před Lukášem Filandrem a na děleném třetím místě skončili Dany a Dr. Úd.

V závěrečné losovačce do dění ještě zasáhl Ivo, který získal disk. Pak už jen cesta domů a zasloužený odpočinek.

Kolínská účast v turnaji dopadla následovně:

Ivo Hrišo, 13. místo! GRATULACE!

Petra Špiková, 5. místo! SUPER!

Jirka Matyáš 29. místo a Milan Cmár 40 místo.


DOPORUČUJEME
NEJNOVĚJŠÍ
ARCHIV
TAGY
Zatím žádné štítky
FACEBOOK
  • Facebook Basic Square
bottom of page